víte, jak zabránit obtěžování vašich dětí ?
Rada Evropy odstartovala v roce 2010 kampaň proti sexuálnímu násilí na dětech. Ilustrovaná knížka, která kampaň provází, se jmenuje Kiko a Ruka. V knížce vystupuje jako hlavní postava Kiko a druhou postavou je Ruka. Ta postavičce sahá na různé části těla. „Můžu se dotknout tvých vlásků?“ ptá se ruka. „To víš, že můžeš,“ řekne Kiko. „A můžu ti sáhnout do kalhotek?“ zeptá se ruka. „Ne!“ vykřikne Kiko. „To nemůžeš!“ – „Správně, Kiko,“ povídá ruka. „Nikdo ti nesmí sahat do kalhotek nebo do slipů. Tak zní pravidlo „tady se nedotýkej“.
Bylo vytvořeno 5 pravidel, které mají pomoci rodičům při snaze vysvětlit dítěti, co je sexuální zneužívání. Mnohdy si rodiče nevědí rady, jak vůbec o tomto tématu začít mluvit a tak celá věc zůstává tabu. Děti poté nevědí, co si počít, pokud se s něčím takovým setkají. Stydí se o tom mluvit, protože doma se o tom přece také nemluví.
Podle údajů z kampaně se každé páté dítě v Evropě stane terčem sexuálního násilí. Naučte své dítě pravidlo „tady se nedotýkej“ .
5 pravidel :
1. Tvoje tělo je jen tvoje
Děti je nutno poučit o tom, že jejich tělo patří jen jim a nikdo jiný se ho nesmí bez jejich svolení dotýkat. Otevřené a upřímně míněné poučení o sexualitě a „přirození“ již v útlém věku s použitím přesného pojmenování genitálií a ostatních částí těla pomůže dětem pochopit, co dovoleno není. Děti mají právo odmítnout polibek nebo dotek dokonce i od osoby, kterou milují. Děti by se v reakci na nevhodný fyzický kontakt měly naučit říkat „ne“, a to okamžitě a rezolutně. Měly by se naučit, jak uniknout z nebezpečných situací, a jak se svěřovat důvěryhodným dospělým. Je důležité jim zdůraznit, že by se neměly vzdávat, dokud někdo nevezme jejich problém vážně.
V knížce ruka vždy žádá Kika o dovolení, zda se ho smí dotknout. Kiko svoluje. Když chce ale ruka sáhnout Kikovi do kalhotek, Kiko říká:„ne! Rodiče či pečovatelé mohou tuto pasáž knížky použít k tomu, aby dětem vysvětlili, že i ony mohou kdykoli říci „ne!“
2. Dobrý dotyk – špatný dotyk
Děti ne vždycky rozpoznají vhodné a nevhodné dotýkání. Vysvětlete dětem, že není správné, když je někdo okukuje, nebo se dotýká jejich genitálií, nebo je žádá, aby se samy dívaly či dotýkaly genitálií někoho jiného. Pravidlo „tady se nedotýkej“ jim pomáhá rozpoznat zřetelnou a dobře zapamatovatelnou hranici: tou je část těla, kde nosí spodní prádlo. A také pomáhá dospělým začít s dětmi o tématu mluvit. Když si děti nejsou jisté, zda je chování nějaké osoby přijatelné, naučte je, jak požádat důvěryhodnou osobu o pomoc, a ujistěte se, že to doopravdy dokážou.
Kiko v knížce odmítne, aby mu ruka sahala do kalhotek. Rodiče by měli dětem vysvětlit, že někteří dospělí (jako jsou pečovatelé, rodiče nebo lékař) se jich dotýkat smějí, ale děti by měly mít odvahu říci „ne!“, jestliže je jim situace nepříjemná.
3. Dobrá tajemství – špatná tajemství
Tajemství je hlavní taktikou pachatelů sexuálního zneužívání. Proto je důležité naučit děti rozpoznávat rozdíl mezi dobrým a špatným tajemstvím a vytvářet atmosféru důvěry. Každé tajemství, které v dětech vyvolává nepříjemné pocity, úzkost, strach či smutek, není dobré a dítě by je nemělo za tajemství považovat. Naopak by takové „tajemství“ mělo sdělit důvěryhodnému dospělému (rodičům, učiteli, policistovi, lékaři).
V knížce ruka vyzývá Kika, aby se někomu svěřil, jestliže se ho někdo jiný chce nevhodným způsobem dotýkat. Tuto pasáž lze použít jako úvod k povídání o rozdílu mezi dobrým tajemstvím (jako je oslava s překvapením) a špatným tajemstvím (kvůli němuž dítě cítí jen smutek a úzkost). Rodiče by měli své děti povzbuzovat k tomu, aby se jim se špatnými tajemstvími samy svěřovaly.
4. Prevence a ochrana jsou odpovědností dospělých
Zneužívané děti pociťují hanbu, vinu a strach. Dospělí by neměli kolem sexuality vytvářet jakákoliv tabu a měli by zajistit, aby děti věděly na koho se obrátit, pokud pocítí obavy, úzkost či smutek. Děti mají pocit, že něco není zcela v pořádku. Dospělí by měli být pozorní a vycítit jejich pocity a případné změny v chování. Může totiž existovat mnoho důvodů, proč dítě odmítá kontakt s jiným dospělým, nebo s jiným dítětem. To je třeba respektovat. Děti by vždy měly vědět, že si mohou s rodiči o problému promluvit.
Ruka v knížce je Kikova kamarádka. Dospělí jsou tu, aby dětem pomáhali v každodenním životě. Prevence sexuálního násilí je v prvé řadě odpovědností dospělých a je důležité zabránit tomu, aby celé břímě odpovědnosti leželo na bedrech dítěte.
5. Další užitečné pokyny k Pravidlu „tady se nedotýkej“
Komu to oznámit
Děti by měly znát ty dospělé, kteří mohou patřit do jejich „bezpečné sítě“. Rodiče či vychovatelé by jim měli říct, aby si samy vybraly dospělé osoby, jimž mohou věřit, tedy osoby, které jsou jim k dispozici, a které jsou připraveny jim naslouchat a pomáhat. Jen jeden člen této bezpečné sítě by měl s dítětem žít v rodině; ostatní by měli žít mimo bezprostřední rodinný kruh. Děti by měly vědět, jak v této síti důvěry vyhledávat pomoc.
Více naleznete na adrese www.tadysenedotykej.org
dancha,cvr
diky. svata pravda. clovek ma pocit, ze se ho tohle tema netyka, ale bohuzel se dotyka vsech, co maji male deti.
to je pravda , ostrovanko, znama veta-to se mi preci nemuze stat!!! I kdyz zijeme na male vesnici, nikdy neduveruji nikomu, ……..myslim, ze i posledni zprava, ktera kolovala na facebooku o pedofilovi na male vesnici na Krete je toho dukazem. Nejhorsi na tom je, ze i sam mel dve male deti doma!!!
To se netýká jen nějakých pedofilů v okolí. Může to být i příbuzný, se kterým se děti pravidelně stýkají. Je divné, že se někdy vytváří i rodinné tabu okolo člověka, který je stejné krve. Všichni to vědí, ale nikdo o tom nemluví a děti jsou v ohrožení.